9. Freecycle

Může být městská cyklistika vůbec lepší?
Minimálně srovnatelně silným zážitkem jako závod skládaček je již samotná cesta na jeho start. Mistrovství skládacích bicyklů, jež jsou v Londýně na domácí půdě, je součástí většího cyklistického festivalu, probíhajícího po oba víkendové dny. Respektive největšího. Největšího na světě. Od roku 2013 je Prudential Ride London živoucím odkazem a připomínkou londýnských olympijských her, na něž jsou Britové náležitě hrdí dodnes. Některé z tras téměř identicky kopírují ty, na nichž bojovali o olympijské zlato silniční cyklisté. Rozmanitých cyklojízd, závodů či doprovodných akcí se každoročně účastní přes sto tisíc návštěvníků – cyklistů.
Sobota je věnována převážně vyznavačům rekreační a městské cyklistiky událostí zvanou Freecycle. Osmimílový okruh vede podél levého břehu Temže od sídla Bank of England k Buckinghamskému paláci a zpátky tak, aby účastníci měli za jízdy možnost vidět co možná nejvíce pamětihodností: St. Paul’s Cathedral, Trafalgar square, Westminster Abbey, Houses of Parliament, The Mall, Horse Guards Parade a další. Bez aut, bez organizovaného tempa, bez spěchu – protože trasa je volně k dispozici od 9 do 16 hodin všem. Není zapotřebí se dopředu registrovat a klidně můžete ze stojanu se sdílenými koly za dvě libry jedno půjčit a přidat se k průvodu. Množství v uvolněném tempu projíždějících jezdců – jednotlivců, rodin, skupinek přátel, i celých cykloklubů, jednoduše bere dech. Nikde nejsou jezdci příliš nahuštěni na sebe navzájem a není problém se v tomto homogenním roji pohybovat i s opravdu malými prcky, ale zároveň ani na malou chvilku nejedete sami.


Podél trati je sedm festivalových zón se soutěžemi, hudbou, představeními, apod. a mnoho dalších stánků se živou hudbou rozesetých na trase. Dokonale zorganizováno a na rozdíl od cyklojízdy, kterou jsem zažil v Praze a při níž šlo zejména o demonstraci síly ze strany cyklistické propagandy, jediné co by se dalo demonstrovat tímto způsobem, je ohleduplnost. Na každém větším přechodu pomáhají dobrovolníci vždy na okamžik přehradit plynoucí řeku cyklistů a umožnit chodcům bezpečný průchod. Všichni pořadatelé, s nimiž jsem mluvil, ochotně poradí směr a popřejí hezkou projížďku. Kde se v nich i po pěti hodinách postávání ve sluncem zalitých a vyhřátých ulicích ta nepředstíraná vlídnost bere, je pro mě osobní mystérium.

Přibližně od půl čtvrté začínají policisté megafony zdvořile upozorňovat na blížící se konec uzavírky, to už se ovšem spolu s tříbarevným Bromptonem registrujeme u vstupu do festivalové zóny lemující třídu The Mall, vyhrazené závodníkům a akreditovaným hostům. A o zbytku bude příští, poslední kapitola…