1. Kdo seje troufalost

Byla to klasická zimní noční. Jedna z těch, kterou nesloužíte s některým z horlivých nováčků a když kolem druhé ráno na krátkou chvíli všechen ruch ustane, seznam očekávaného provozu zeje prázdnotou a rádiová frekvence tichem, nadešel čas osobního volna. A nudy. V mobilu zůstalo od předešlého dne ještě pár nepřečtených zpráv. Jistě, většinou nevyžádaná obchodní sdělení – newslettery a logicky došlo v bitvě za udržení bdělosti po chvíli i na ně. „Hm, odkaz na článek o.. Mistrovství světa v jízdě na skládacím kole? V Londýně. Cože??“


Upřímně? Nevím.

Snad je na vině vrozený a veskrze nekritický obdiv k britské mentalitě a k unikátnímu ostrovnímu smyslu pro humor obzvlášť. Možná se na impulsivním rozhodnutí podepsala právě probíhající spánková deprivace, konečný verdikt po přečtení článku s fotografiemi jezdců ve formálních oblecích na legračně malých bicyklech ovšem zněl: „Tohle je takovej nesmysl, že se na něj snad přihlásím!“ Jasně – vždyť v té chvíli v podstatě o nic nešlo: Dočítám se, že závod bývá každoročně kapacitně naplněn a startovní místa jsou přidělována formou slosování, snad s přihlédnutím k co nejpestřejšímu zastoupení národností, pohlaví, věku účastníků, atd. Jen několik textových polí k vyplnění v elektronickém formuláři a to je vše. Děkujeme za odeslání přihlášky, bude-li Vám štěstí nakloněno, ozveme se nejpozději v půlce února s dalšími informacemi. Hodiny neukrojily ze svého líného pochodu k ránu snad ani čtvrthodinu, niterné děckoego spokojeně mlasklo nad přísunem endorfinů, zatímco zbytek vědomí na celou kauzu docela brzy jednoduše zapomněl.

O několik týdnů později…
Přesně nejpozději v půlce února otevírám ve stejné poštovní schránce elektronickou gratulaci. Blahopřejí mi k úspěšnému losu, ergo zisku startovního čísla. Přiložená výzva k úhradě drobného startovného a základní pokyny vztahující se k (ne)možnosti upravovat sériová kola a závodnímu dresscode.. Tohle bylo tedy nečekané. Ale co, padesát liber není zas tak moc, už jsem v životě přišel i o víc a jiné podobné argumenty, snažící se ospravedlnit veskrze iracionální kliknutí na odkaz platební brány. A jede se dál. Akorát tedy není na čem.. Zatím.